V září roku 2021 jsme se požádali o rozhovor předsedu představenstva Pražské vodohospodářské společnosti Ing. Petra Válka, MBA. Po roce přišel čas zhodnotit uplynulé období a zeptat se, jaké cíle se již podařilo zrealizovat.
Pane předsedo, začnu jednoduchou otázkou. Co se změnilo od loňského setkání?
Změnila se řada věcí. Především se podařilo dokončit Strategii rozvoje vodohospodářské infrastruktury na území hl. m. Prahy v období 2022–2035, která obsahuje řadu významných koncepčních dokumentů a rozhodnutí, na kterých jsme pracovali téměř dva a půl roku.
Pro nás je obrovsky důležité, že celá strategie a doporučená rozhodnutí byla projednána a jednomyslně schválena na všech úrovních, a to jak v naší společnosti, tak i u našeho akcionáře, tedy radou a zastupitelstvem Hlavního města Prahy. Zastupitelstvo strategii schválilo 24. února 2022, tedy v den, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Můžete stručně vysvětlit o jaká strategická rozhodnutí jde?
Strategie obsahovala tři zásadní koncepční priority, které jsme potřebovali rozhodnout. První je zajištění financování rekonstrukce Stávající vodní linky ÚČOV (SVL), která je investičně jednou a finančně nejnáročnější částí v rámci koncepce celkové modernizace Ústřední čistírny odpadních vod, schválené již v roce 2004. Celková koncepce má pro zajímavost 8 etap. PVS na konci minulého roku dokončila kolaudací první a největší etapu, což byla stavba Nové vodní linky. Nyní nás čeká další, již zmíněná významná etapa, kterou je rekonstrukce SVL. Pro tento projekt, s předpokládanou hodnotou 6-7 mld. Kč, bylo potřeba zajistit model financování.
Na základě diskuse, ve shodě s akcionářem, jsme dospěli k finálnímu návrhu financování této velké investice. Projekt rekonstrukce SVL bude financován z vodného a stočného, jako investice hlavního města Prahy. Prakticky to znamená, že město investici předfinancuje a v následujícím období až třinácti let, bude část nájemného vrácena městu formou finančního plnění nájmu. Tento model financování zajistí, že tato investice v důsledku nezatíží ve středním horizontu rozpočet města.
V jaké fázi přípravy je projekt rekonstrukce SVL? Vidíte nějaká rizika?
Do konce října dokončíme prováděcí dokumentaci včetně finalizace nezbytných výkazů výměr. Současně pracujeme s renomovanými specialisty na co nejvýhodnějším nastavení obchodních podmínek v rámci Red Fidic a samotné realizační smlouvě. Rádi bychom připravili všechny podklady pro zahájení výběrového řízení do konce letošního roku. Zahájení stavby bychom chtěli stihnout do 1.Q 2024, s délkou realizace 43 měsíců. Od června máme na celý projekt pravomocné stavební povolení.
A rizika? Největší riziko vidím ve zdražování cen materiálů a stavebních prací. Investiční náklady dle c.ú. 2021 byly 6 mld. Kč. V současnosti se pohybujeme kolem 6,6 mld. Kč a musíme bohužel počítat i s inflačními vlivy, které cenu stavby v průběhu realizace prodraží.
Takže to je první priorita, jaká je ta další?
Druhou koncepční prioritou bylo dokončení Studie 2028, kterou pracovně nazýváme Modrá kniha pražského vodárenství.
Co je cílem této studie?
Cílem studie bylo posoudit všechny varianty uspořádání vlastnictví, správy a provozování vodárenské infrastruktury po roce 2028 a doporučit tu nejvýhodnější. Rok 2028 je rokem, kdy má Praha právo dokoupit zbývající podíl akcií ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace a stát se jejím 100 % vlastníkem, které se rozhodla v rámci naší strategie využít.
Jaké varianty se v rámci této studie posuzovaly?
Na úvod je třeba zdůraznit, že všechny posuzované varianty předpokládali dokoupení zbývajících 51 % akcií PVK od Veolie. Posuzovali se 4 varianty uspořádání vlastnictví, správy a provozování. Tyto varianty se lišily zejména z pohledu, kdo bude vlastníkem infrastruktury a zda ponechat společnosti dvě (PVS a PVK) nebo společnosti integrovat. Jednotlivé varianty se posuzovaly z mnoha pohledů – proveditelnosti, časové náročnosti, dopadů do existujících smluv, ekonomické výhodnosti, či analýzou rizik. Výsledky dílčích hodnocení následně prošly multikriteriálním hodnocením a SWOT analýzou.
Výsledkem je doporučená varianta, při níž zůstane vlastníkem infrastruktury Hlavní město Praha, správcem infrastruktury Pražská vodohospodářská společnost a provozovatelem bude zachována společnost Pražské vodovody a kanalizace, která bude nově stoprocentně vlastněná společností PVS.
Tento doporučený model vlastnictví, správy a provozování vodohospodářské infrastruktury po roce 2028 byl schválen nejen orgány společnosti PVS, ale následně radou i zastupitelstvem města.
Co tento provozní model pro PVS i PVK znamená?
Především je tak stanoven určitý rámec a zároveň je deklarováno co mohou obě společnosti v budoucnosti očekávat. Dává nám to například možnost spolupracovat na harmonizaci vzájemných interních procesů, IT systémů a řady dalších více či méně důležitých činností, které souvisí se zajištěním správy a provozu infrastruktury tak, aby přechod na nový provozní model byl maximálně bezproblémový. Součástí tohoto rozhodnutí je také otázka dividendy, což je vlastně třetí strategický bod. Zásadním rozhodnutím je, že dividenda, kterou společnost PVK generuje a kde je nyní PVS 49 % beneficientem, bude zachována i pro roce 2028 a využita na obnovu vodohospodářské infrastruktury města.
Co je tedy třetím strategickým rozhodnutím?
Schválený obchodní model do roku 2035, ke kterému bylo potřeba definovat několik dílčích významných předpokladů. Na straně příjmů to bylo nastavení výše zmíněné dividendy od PVK a druhým předpokladem je, že cenová strategie a cenotvorba bude nastavena tak, že do roku 2028 bude regulován růst jednotkové ceny vody o 2 % nad inflaci a následně od roku 2029 jen o inflaci.
To je velmi smělý a ambiciózní plán. Nicméně v dnešní době se potýkáme s bezprecedentním nárůstem cen energií. Jak se s tím vyrovná PVS?
Samozřejmě, že když se tyto dokumenty schvalovaly, tak jsme v našem modelu měli předpoklad růstu inflace v roce 2022 8,5 % a nárůsty cen energií nebyly tak dramatické. K tomu jsme dopočítávali všechny dopady na rozpočty pražských domácností apod. Dnes se tyto předpoklady významně změnily. Bude na jednání s novou politickou reprezentací Prahy, po volbách finálně definovat výši zdražení vody pro rok 2023. V současnosti pracujeme na výpočtu dopadu různých scénářů navýšení ceny do investic. Bohužel vývoj provozních nákladů je významně vyšší než jen inflace. Nicméně vrátíme-li se k našim strategickým úvahám, při schválené strategii cenotvorby bychom měli za 13 let realizovat navýšené zdroje na obnovu a strategické projekty ve výši cca 13,5 mld. Kč.
To jsou tedy příjmy. A jak jsou definovány výdaje?
V otázce výdajů byl nastaven investiční program, který definuje na jaké investice příjmy použijeme. Počítáme s tím, že z příjmu z vodného a stočného a dividendy PVK zajistíme financování odkupu 51 % podílu v PVK, či pokryjeme náklady na rekonstrukci Stávající vodní linky ÚČOV. Také jsme jasně deklarovali, že nechceme polevit v investicích do obnovy infrastruktury a jsme připraveni investovat minimálně stejný objem prostředků jako v roce 2022, v letech navyšovaný o příslušný index. I přes generování dodatečných 13,5 mld. Kč, není možné ufinancovat všechny nezbytné strategické investice. Proto došlo k identifikaci strategických projektů, pro které bude potřeba hledat zdroje v rozpočtu hlavního města Prahy.
Jak velký objem prostředků plánujete investovat?
Plánujeme, že se v příštích třinácti letech budeme do obnovy infrastruktury investovat zhruba šedesát miliard korun. Samozřejmě, že plán takto velkých investic znamená vynaložit obrovské úsilí na přípravu těchto projektů. Ať už na samotnou přípravu projektů, tak i na koordinaci s ostatními správci sítí či městskými částmi. Tento plán je velkým přínosem pro Prahu, ale zároveň i obrovským závazkem pro PVS, která musí být schopna celý proces administrovat. Což přináší i jistý tlak na zvýšení počtu odborníků, které potřebujeme do PVS přijmout.
Objem investic tedy každoročně stoupá?
PVS v roce 2016 realizovala projekty v hodnotě 800 milionů Kč a v letošním roce jsou to již projekty v hodnotě tří miliard Kč. V následujících letech pak bude realizovat projekty v průměru za 4,5 miliard korun ročně. Proto je nezbytné, PVS jak procesně, tak odborně kapacitně připravit. Disponujeme celou řadou zkušených a kvalitních odborníků, ale je nutné si uvědomit, že někteří klíčoví zaměstnanci jsou již bohužel před odchodem do důchodu. Proto bude v následujících letech také nutné vychovat řadu nových odborníků pro přípravu a realizaci investičních projektů. I toto je pro společnost PVS výzva.
Co dále je potřeba pro realizaci strategie v rámci společnosti udělat?
Stále se snažíme významně zefektivňovat vnitřní procesy v naší společnosti. Ať už se jedná o pokračující digitalizaci, transparentnost všech procesů, rozhodnutí a zadávání veřejných zakázek. Což jsou věci, které nejsou navenek příliš patrné, ale mají obrovský vliv na činnost naší společnosti. Dokončujeme kompletně nový systém předvýběru dodavatelů stavebních zakázek, který bude motivační pro dodavatele, aby se nám do našeho registru dodavatelů hlásili a soutěžili. Současně budou motivováni, aby při realizaci zakázky prováděli stavby kvalitně a v termínech. Právě proto, aby měli vyšší šanci se účastnit častěji a větších zakázek.
Můžete se krátce zmínit o energetických projektech, které připravujete?
Nedávno jsme začali řešit celkovou energetickou koncepci Ústřední čistírny odpadních vod. Čistírna je s ohledem na klimatickou krizi, růst cen energií a další faktory obrovským zdrojem obnovitelné energie. V současnosti řešíme hned několik projektů v rámci této energetické koncepce.
V září jsme dokončili studii proveditelnosti využití nízkopoteciálního tepla z ÚČOV. Máme základní parametry řešení, včetně možného umístění energocentra, které by bylo schopno tepelnými čerpadly teplem zásobovat až 84 tisíc domácnosti v oblastech Juliska-Veleslavín a v druhé etapě oblast nové čtvrti Bubny-Zátory.
Předpokládáme, že můžeme získat až 230MW na jednom výtoku. Na ÚČOV máme dva výtoky s průměrem 1,5m3 za vteřinu. Celková kapacita za celou čistírnu je až 1,6 mil. GJ tepla za rok. Na celkovém řešení velmi úzce spolupracujeme se společností Pražská teplárenská. Tento projekt má dnes, kdy panuje energetická krize v Evropě obrovský význam. Praha tak získá zdroj, který pokryje 15-20 % spotřeby tepla, což je poměrně zajímavé číslo.
Další projekt, který je již v realizaci, je technologie výroby biometanu na ÚČOV. V současnosti se buduje pilotní jednotka, která by měla ověřit proveditelnost a je plánována na cca 10 % kapacity výroby biometanu, kterou na ÚČOV plánujeme. Na tomto projektu spolupracujeme s další městskou společností, Pražskou plynárenskou, do jejíž distribuční soustavy budeme vyrobený biometan vtláčet. Opět je to zajímavý projekt jak z hlediska obnovitelných zdrojů, tak i z pohledu zvyšování energetické soběstačnosti.
Třetím projektem je celková koncepce osazení fotovoltaických elektráren na vodohospodářské objekty. Naším záměrem je osadit všechny vhodné objekty naší infrastruktury fotovoltaickými panely, které by takto vyrobenou elektřinu mohly využít pro pokrytí svojí spotřeby a snížit tak náklady na provoz. Primárně se tedy jedná o vodojemy a čerpací stanice.
Čtvrtým projektem je celková modernizace kalového hospodářství na ÚČOV. Výstupy ze zadané studie bychom měli mít v 1.Q 2023.
Je samozřejmě nutné všechny tyto projekty posoudit i z hlediska financování a zvážit několik variant využití dotačních prostředků, případně jejich vhodné zkombinování.
Jaké další projekty plánujete?
Další projekt, který realizujeme, souvisí se zásobováním Pražské metropolitní oblasti. Středočeský kraj se velmi významně rozvíjí a je na nás logický tlak zvyšovat objemy předávané vody. To naši společnost přivedlo ke zpracování studie ohledně předpokládaného vývoje nárůstu spotřeby vody v Praze a Středočeském kraji a způsobu zajištění dodávek v horizontu roku 2030 a 2050. Demografické vývoje do roku 2050 předpokládají nárůst v pražské metropolitní oblasti až o 450 tis. obyvatel. Je tedy logické, že je nutné posoudit, zda jsme na takovýto nárůst připraveni z pohledu zdrojů, kapacity páteřních sítí, kapacity vodojemů či zabezpečení dodávek v době odstávek. Výstup této strategické koncepční studie bude mít zpracovaný do konce roku 2022 a následně ho začneme projednávat se všemi partnery. V první polovině příštího roku budeme připraveni tuto koncepci promítnout do smluvních vztahů.
Už z dílčích závěrů této studie vyplývá, že budou potřeba investice jak ze strany Prahy, tak i vlastníků skupinových vodovodů, s ohledem na nedostatek objemů ve vodojemech při plánovaných odstávkách na páteřních přivaděčích. Praha bude muset realizovat do roku 2035 zejména II. etapu rekonstrukce úpravny vody v Podolí tak, aby Podolí bylo připraveno krátkodobě dodávat do sítě objem až 2,9 m3/s při odstávkách na přivaděči z ÚV Želivka, či dokončit propoj mezi ÚV Podolí a VDJ Flora.
Jaká omezení Prahu trápí v oblasti čistění odpadních vod?
Přestože je 96 % odpadních vod z území hlavního města Prahy odváděno a čištěno na ÚČOV, pořád spravujeme a provozujeme dalších 21 pobočných čistíren. Na třinácti z nich evidujeme stop stavy, které brání rozvoji městských částí. Naším cílem je v horizontu deseti let postupně navýšit kapacitu těchto čistíren a umožnit tak bytovou výstavbu. Další výzvou v této oblasti bude zajištění dostatečné výše finančních prostředků.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor s Ing. Pavlem Válkem z roku 2021 si můžete přečíst zde.
